středa 10. ledna 2018

Dealer's Choice: Kdo rozdává, rozhodne

Nebývá zvykem psát o zážitcích měsích starých. Ale dojmy z Dejvického divadla hned tak nevyprchají, zejména když jsou postavené na vyladěné souhře mužské části ansámblu.

V Dealer's Choice se představuje celá pánská špička divadla: Trojan, Novotný, Plesl, Myšička, Neužil, Čermák. Každý je skvěle sžitý se svojí rolí a docela dlouho jsem přemýšlel, zda by se vůbec mohli přehodit. Plesl a Neužil - ano, oba hrají mladíky, ale charakterně a emočně úplně odlišné. David Novotný jako otec je opět úžasným a určitě bych podepsal, že on "hraje jako když dýchá". Trojan si užívá svoji docela osvědčenou roli cizince, vtipná je role Myšičky, který je rozverný slovní sukničkář, což krásně kontrastuje s jeho rolí Theodora ze Čtvrté hvězdy, kde naopak tráví veškerý čas hraním mahjongu.
Ash z Vašeho cashe udělá ash
Hru pěkně shrnuje citát Václava Neužila, který za svoji roli získal Cenu Thálie 2011: „Líbí se mi ta britská bystrost, konverzační schopnost tyto věci podávat tak nějak, jako by lidé byli v klidu, přitom vevnitř to strašně tepe.“

pondělí 8. ledna 2018

Sentimentu záchvat

Letošní Hustníkovo zakončení bylo určeno nám náplavám, které se každý rok vracíme do rodné Chotěboře na Hustníkovo zakončení, k čemuž Vánoce slouží jako perfektní záminka.

Stejně jako loni probíhalo zakončení ve významném kulturním kontextu. Letos nešlo o kinematografii, nýbrž o populární hudbu. Jak jinak si totiž vysvětlit název mapy "Sentimentu záchvat" než jako lyriku skupiny J.A.R.?

Chci zas vidět svou babku a dědka
a plechovej hrnek z kterýho pili
a Marunu a svýho tátu
tenkrát když ještě žili

Chci zas bejt s nima jak v minulejch letech
Chci zas bejt malej a pomalu letět
nad nima
nad náma
Miluju minulost, nemám jí dost

Mapa slibovala kupu sentimentu, což se podařilo vrchovatě. Protože závodit na úzkém proužku mezi silnicí a vlečkou na Bílek byl, je a alespoň pro mne vždycky bude skvostný zážitek. A to ať už probíhal v roce 1995, kdy jsme se jako dorostenci motali v čerstvém hustníku a kdy byl proužek poprvé (a naposledy) zmapovaný. Anebo letos, kdy hustníček vyrostl, aby odkryl bažinaté údolíčko s hrázkami v plné nahotě. Jára Hustník nám zkrátka nabídl krátký výlet do malinké Skandinávie kousek od pivovaru.

1:7777, toť měřítko! (zde pouze výřez mapy)

Navzdory osvědčenému hromadnému startu se startovní pole hned na úvod pěkně rozdělilo. Volba při scorelaufu nebyla úplně samozřejmá, nabízelo se hned několik variant a i několik mikrovoleb. Fotokontrola byla jednoznačná, i když mnozí (jako třeba já) si fotku prohlídli až v půlce trati, aby zjistili, že kolem ní vlastně už běželi a že si to tak budou muset zopakovat. Kontroly kolem Kacířů byly na úžasných místech, kam dosud v životě moje orientka nevkročila.
Gregoři rulez!
Pódium nakonec patřilo našemu klanu - moje drahá polovička nás všechny předčila hned o několikera prsa (37:22), i když se přitom málem utopila v prohlubni na K60, která byla zákeřně zasypána listím. Poté jsem doběhl já (44:26) a za mnou můj bratr, kterému jsem tak těsně (45:46) vrátil loňský debakl. Hned 11 závodníků zvládlo sebrat všechny kontroly, poslední z nich odvážný synovec Jáchym. Alička s Julčou zvládly 7 kontrol a užily si to. Gregoři rulez!

Závod jinak probíhal v naprosté internetové tmě, aby se o něm náhodou nedozvěděl server O-news; ani výsledky nikde nejsou, aby je náhodou nemohly komentovat nějaké nezvané osobnosti. Takže aspoň s odstupem zveřejňuji fotečky. Koneckonců letos by se protest dal podat nanejvýš proti příliš horlivé revizi, která mohla snížit hladinu sentimentu. I když je fakt, že velká část mladších závodníků by asi úplně neocenila, že závodí na mapě starší než jsou oni sami.

neděle 7. ledna 2018

Chřipka znovu 2018

O víkendu jsme se s dětmi bavili o korunovačních klenotech a řešili jsme, kdo k nim má klíče. Dnes se Majda vrátila nadšená z prohlídky Národního divadla. Prosím nedopusťte, aby naše klenoty chytly chřipku.
Vypadá to jako laciný fór, ale bohužel to není fór.