úterý 21. července 2015

Tři tripy in Dolomity

Tradiční třídenní výlet do Dolomit měl letos trochu jiné parametry; namísto Sextenských Dolomit jsme zamířili na jihozápad s cílem přejet Dolomity od východu na západ.

První den padá volba na Monte Antelao, krále Dolomit (Marmolada je jeho královnou). Mapa nabídla cestu "Laste", která není via ferrata, ale jak píšou horolezci, je "very dangerous if wet or icy, very strenuous as a daytrip". Kousek za sedlem La Bala začínají šikmé plotny, po nichž je rozsypána suť jemná jako cukřík. Což znamená jít velmi opatrně a tohle zpomalení nám rozumným rodičům se třemi dětmi vystavilo stopku. Navíc jsme pozorovali, jak po splazech pravidelně padají kameny z odtávajícího sněhu. Na vyšších partiích jsou mimochodem i delší partie I-II lezení. Popis cesty je krátce v angličtině a trochu dobrodružněji v češtině zde a zde.
Vrchol si necháme na příště
Kámen vpředu, vzadu, vpravo a vlevo
Procházka kolem Tofana di Roses, kde jsme objevovali starší chodníčky v kleči, následovala druhý den. (Zkrátka není radno se spoléhat na 15 let starou mapu, ani když jde o největší cesty.) I když se nabízel výstup stěnou na vrchol, dali jsme si raději výlet na pohodu s obhlídkou zbytků opevnění z první světové války. Den byl zakončen romantickým přespáním na Passo Pordoi v cca 2200 m.n.m.
Marmoláda přede mnou (na obzoru), marmeláda přede mnou (v kufru auta)
Není tahle nemovitost na prodej?
Piz Boe v masivu Sella byl návratem na místo činu z roku 2010, tentokráte ale dvě děti (Aličku a Marečka) nahradilo jedno věčné dítě (Koprda). Vystoupali jsme ještě před návalem turistů a užili si zblízka divadlo v podobě zásobování chat pomocí vrtulníků.  
Tenhle pašík žijící ve 2900 m.n.m. má víc červených krvinek než Kateřina Neumannová po aplikaci kyslíkového stanu
Pozdrav od Salomon girl
Pak už následoval jen přejezd dalšího sedla, jako každý rok za odměnu káva pod horami a nakonec rychlá spojka domů, kdy Koprda stihnul dokonce i poslední vlak z Budějovic do Prahy se slovy "v Českých Budějovicích by chtěl přespat každý - tedy až na mně..."