čtvrtek 29. května 2014

Bratři Karamazovi

Dostojevský není lehké téma pro pondělní podvečer, kdy má člověk jen chvilku vyklonit se z roztočeného kolotoče pracovního týdne a není proto vyzbrojen na kadenci zásadních úvah o přesné hranici morálky a povahy lidského nitra. Naštěstí Dejvické divadlo si do ruských klasiků umí vložit i své nijak prvoplánové prvky, které látku odlehčí. I u Čechova jsme plesali nad dejvickými vložkami do mezírek v široké (tj. všepohlcující) ruské duši.
Fjodor Pavlovič Karamazov, zdroj všeho "karamazovství"
Netřeba chválit skvěle sehranou sestavu, která hraje tuto hru už 14 let (podle Evalda Schorma). Snad jen dodám, že díky představení se poměrně dost těším i na příležitost shlédnout Karamazovi od stejného ansámblu jako film, o němž mnozí bájí jako o jednom z nejsilnějších "filmů nového tisíciletí vzešlých z evropské pevninské části".