středa 22. srpna 2012

3 rifugi aneb tři chaty za 95 minut

Když Roman Skalský nabídl Kamče účast v týmovém závodu 3 rifugi v Dolomitech, rozhodnutí bylo jasné - výlet do Dolomit a bez dětí se platí zlatem. Navíc šlo o výbornou šancí si v zajímavém týmu zkusit zase něco jiného, totiž běh nahoru dolů s přilbou na hlavě, úseky na žebřících s přidržení na laně a hlavně s úžasnou scenérií. V 50. ročníku tohoto štafetového závodu šlo navíc o prestiž a o boj s tými silných Slovinek, Angličanek a hlavně samozřejmě Italek.


Koncept závodu je poměrně drsný. První úsek jde nahoru (720m převýšení), druhý úsek nahoru dolů (400m převýšení) a třetí jen dolů (převýšení 870m hurá dolů). Nahoru vyběhla Pavla Schorná na skvělém 3. místě (39', o 2' lépe než loni Eva Skalníková), Kamča udržela 3. místo (o 3' lépe než loni Lada Mandlíková) a Radka Churáňová na seběhu skončila 4. (zopakovala přibližně svůj loňský hrdinný čas). Ta bramborová medaile je štafetám, kterých se Kamča zúčastní, holt souzená.
Tady někdo nevěří svým očím
Hlavní bylo ale si užít krásnou atmosféru a to se povedlo.
Modré nebe nad hlavou, klid před závodní bouří
Ospalý motýl se stal týmovým maskotem
Mimochodem, jak se má správně dělat PR?
Výborně si vedly ženy, které obsadily 1.  místo, těsně lepší byly Pavla Schorná a Radka Churáňová (na svém úseku obě 3. místo), Kamila Gregorová zaostala na 4. místě na svém úseku (pro úplnost nutno dodat, že rychlejší než náš tým byly 3 cizí týmy - ale to je v bězích do vrchu obvyklé - mezi nimi obsadila Mateja Kosovelj první příčku).
Pro ty, co nechápou styl zprávy, nechť si nalistují jednu "objektivní" zprávu z MČR v běhu do vrchu.