pondělí 7. listopadu 2011

Joseph Stiglitz v Praze

Několik poznámek ze Stiglitzovy veřejné přednášky v Praze:

  1. Velice silný řečník, ale s problémem time-managementu. Na začátku čas, energie a rétorické figury, v jeho případě spíše rétorické zbraně hromadného ničení, plýtvány na základní shrnující věci.
  2. Pěkný bod byl k hospodářské krizi, kdy zdůraznil šok v zemědělské výrobě, po kterém následovala mobilita do měst, ale nedostatečná, načež v zemědělství došlo také k útlumu poptávky, která se přenesla i do nezaměstnanosti ve městech.
  3. Role decentralizace, kdy vlády jednotlivých států a municipalit jednají opačně než federální vláda. Což sloužilo jako jeden z příkladů klíčové role politických omezení pro hospodářskou politiku.
  4. Heterogenita a s ní související nerovnost je klíčový faktor, který vstupuje skrze politické trhy a ovlivňuje nestabilitu. Pod to bych se podepsal. Samozřejmě lze heterogenitu získat i rozšířením reprezentativního agenta, ale lze ji zavést i jinými interakcemi, např. politickými. To je koneckonců krásně vidět v nové politické ekonomii, kde heterogenita pouze v nejjednodušších modelech slouží jako šum, který se ustálí kolem mediánu či průměru.
  5. Některé body si zaslouží pořádnou diskusi – např. že nízké úroky pouze nutí firmy instalovat kapitálově náročné technologie a že nepomáhají obnovit zaměstnanost. Anebo že racionální očekávání mohou zvyšovat fiskální multiplikátor. Zkrátka občas se evokovala řada efektů z modelů s částečnou rovnováhou, které jakoby vedly k úvaze o efektech všeobecné rovnováhy, ale nebyly dotaženy.
  6. Osobně se mi líbil „stress of life-cycle behavior“; pro mne velice relevantní jev, když vidím ekonomické i voličské chování penzistů.
  7. Na závěr Stiglitz spustil politickou kanonádu, ale tu člověk musel hodně diskontovat. To napadání centrálních bank bych také nechal spíše v šuplíku. Celkově silné v prezentaci byly zejména věci vycházející z posledních strukturovaných textů (je na tom vidět moře práce lidí kolem něj), spíš než opakování klišé. Ale samozřejmě nejsem naivní, abych nepochopil, že první se občas bez druhého neprodá.
  8. V místnosti bylo nedýchatelno už po půl hodině, protažení Q&A o ne úplně strukturované otázky v mrtvolném prostředí a pak ta propaganda mi pokazily celkově jinak poměrně příznivý dojem.