S Fakultou sociálních věd, konkrétně s IES a IPS, mám zkušenost trvající právě deset let. Za tu dobu jsem zaznamenal obrovský vývoj. Stačilo ale, abych nedávno detailně nahlédl do střev fakulty, a zjistil jsem, že velká část pokroku se odehrála spíše navzdory fakultě než jejím přičiněním.
Mluvím-li o fakultě jako celku, nikoli o jednotlivých institutech, nemohu se ubránit pozorování, že máme co do činění s koalicí byrokratů a neproduktivních výzkumníků. Z byrokracie je největší hydrou ekonomické oddělení. Tento tvor se krmí z grantů pomocí tzv. „institucionálního zabezpečení“ (jen v doktorském grantu, který jsem pomohl zajišťovat, čítala letošní položka 200 tisíc). Za odměnu ekonomické oddělení vycení zuby pokaždé, když mu předložíte cokoliv jiného než upravené finální dokumenty. Nezbývá než se starat o administrativu vlastními silami, nemluvě o tom, že v případě zahraničních grantů není tvor ochoten vůbec komunikovat v angličtině.
Fakulta stojí na politické paritě institutů. Díky tomu stojí na stejné úrovni renomovaní a citovaní odborníci s lidmi, kteří odčerpávají zdroje ze skutečného výzkumu na svoji Potěmkinovskou (v Americe se říká „Mickey Mouse“) vědu. Není pak divu, že ve Vědecké radě FSV se klíčovou otázkou výzkumu nedávno stala barva obálky fakultního sborníku. Lidé, kteří nesledují recenzované žurnály a nepřispívají do nich, kteří neakceptují, že jediným vědeckým jazykem je angličtina, rozhodují o ostatních pouze na základě proporčního zastoupení.
Když se diskutovaly finance ve Výzkumném záměru, jeden prominentní žurnalista-proděkan označil odměňování na základě výstupu za postup analogický najímání vrahů. Anebo vezměme jinou prominentní žurnalistku-proděkanku, doc. Köpplovu. Ta otevřeně lhala ohledně akreditace doktorského programu ekonomie, než ji usvědčilo detektivní hledání kopií akreditace na rektorátu UK. Přinejmenším o rok zpozdila převod doktorského studia do anglického jazyka, čímž jej uzavřela pro zahraniční zájemce.
Na FSV se nachází celá řada výkonných a talentovaných výzkumníků, učitelů a studentů. K jejich růstu je ale nutná odborná, morální a finanční podpora. Fakulta by se mohla starat alespoň o finanční složku. Před současným děkanem zde proto vidím rozvojový úkol: provést reformu byrokracie, narušit neproduktivní status quo a prosazovat diferenciaci při odměňování. Byrokracie by měla být výkonná a dobře zaplacená. Ve Výzkumném záměru by mělo být financování zcela výkonnostní, na základě publikací v Social Science Citation Index. A také – což se bohužel neprosadí – neuniverzitní obory jako žurnalistika a public relations by měly spáchat kolosální harakiri. Poté FSV bezpochyby získá status elitní instituce, kde poptávka převýší nabídku ne kvůli snadné prostupnosti studia, nýbrž díky své kvalitě.